|
|
Dutch disease in Russia
Havelka, Robert ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Kukačka, Jiří (oponent)
Robert Havelka Holandská nemoc v Rusku Abstrakt Holandská nemoc nabízí formální vysvětlení jevu známého jako "Prokletí přírodních zdrojů". Tato práce studuje případ Ruska, které vlastní velké množství přírodních zdrojů. Ustanovit jestli je země nakažena Holandskou nemocí záleží na existenci určitých příznaků. Dlouhodobý vztah mezi cenou ropy a Ruským reálným měnovým kurzem nebyl potvrzen (1. příznak), ale úroveň mzdové hladiny v Rusku se pohybovala dle predikcí modelu Holandské nemoci (2. příznak). Statisticky signifikantní vztah byl nalezen mezi Ruským GDP, cenou ropy a objemem exportované surové nafty (3. příznak). Cena ropy má dlouhodobý pozitivní vliv na výstup průmyslového sektoru (4. příznak), což implikuje značnou závislost Ruské ekonomiky na ceně ropy. Poslední vztah je v přímém rozporu s předpovědí našeho modelu, ale pravděpodobně je to následek špatného rozdělení mezi ropným a průmyslovým sektorem, či mezi průmyslovým sektorem a sektorem služeb. Klasikace F30, P28, Q30 Klíčová slova Holandská nemoc, Rusko, měnový kurz E-mail autora robberth.cz@gmail.com E-mail vedoucího práce roman.horvath@gmail.com
|
|
|
Opportunities and challenges of the Ghanaian economy with the commercial production of Oil
Nchor, Dennis
Cílem disertačni práce je odpovědět na tři výzkumné otázky týkající se vlivu nově vznikajícího ropného odvětví na ekonomiku Ghany. Tyto výzkumné otázky pokrývají oblasti vývoje cen ropy a jeho vlivu na ekonomiku Ghany, celkový produkční vliv ropného sektoru na příjmový a výdajový multiplikátor dalších sektorů ekonomiky, stejně jako vliv ropného sektoru na tradiční zemědělství a výrobu a jejich vliv na vývoj stínových ekonomických aktivit v Ghaně. Data použitá v této studii byla získána ze zdrojů: Ghana Statistical Service, World Development Indicators, Ghana Statistical Service a US Energy Information Administration. V první výzkumné otázce byl posuzován vliv cen surové ropy na ekonomickou aktivitu, v přičemž pro tyto učely byl použit vektorový model korekce chyby (VECM). Modelovanými proměnnými byly HDP a ceny surové ropy. HDP bylo použito jako ukazatel ekonomické aktivity. Obě proměnné byly zlogaritmovány. Výsledky ukazují, že Ghana jako země vyvážející ropu je ovlivněna fluktuacemi ceny ropy. Dopady byly hodnoceny s použitím metody impulzní odezvy z bivariantního VECM. Výsledkem této práce je, že kladný šok v cenách ropy má přechodný negativní efekt na HDP v Ghaně. Tento záporný efekt je pozorován v prvních dvou letech, od třetího roku přechází v pozitivní. Práce rovněž prováděla předpovědi budoucích cen surové ropy (Brent) a růstu HDP v Ghaně. Předpovědi této studie očekávají lehký nárůst cen ropy od jejího propadu v roce 2015 na cca 47 dolarů za barel na konci roku 2016 a 50 dolarů za barel na konci roku 2017. U HDP se očekává cca 6% růst v roce 2016, který zůstane stabilní až do roku 2017. V práci byla také použita vstupně-výstupní metoda při hledání odpovědi na výzkumnou otázku o dopadu ropného sektoru v oblasti příjmových a výdajových multiplikátorů, stejně jako vazeb a provázanosti ostatních sektorů v ekonomice. Výsledky ukazují, že ve sledovaných sektorech došlo k poklesu příjmových a výdajových multiplikátorů. Přítomnost ropného sektoru neovlivnila pozitivně vazby mezi ostatními sektory ekonomiky. Práce také dospěla k závěru, že nebyl k dispozici dostatek důkazů pro připsání poklesu příjmových a výdajových multiplikátorů ostatních sektorů na vrub nového ropného sektoru. Ghana jako země procházela od roku 2006 lety chronické energetické krize, která ovlivnila výkonnost průmyslu, a která se jeví jako nejpravděpodobnější příčina poklesu sektorové výkonnosti. Poslední výzkumná otázka byla zaměřena na vliv nového ropného sektoru na tradiční zemědělství a výrobu. Tato výzkumná otázka se rovněž pokoušela vysvětlit trend ve stínové ekonomice před a po vstupu nového ropného sektoru. Byla vyhodnocena historická data tempa růstu v jednotlivých odvětvích a jejich podíl na HDP. Při zkoumání vlivu ropného sektoru na stínové ekonomické aktivity bylo sledováno větší počet indikátorů a použito více modelů. Výsledky ukazují na nepravidelnosti v růstu jednotlivých sektorů, které nemohou být přiřazeny na vrub ropné produkce. Také ukazují nárůst stínových ekonomických aktivit v období produkce ropy.
|
|
|
Economic change in Russia: Oil dependency
Krupa, Mikuláš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na případ Ruská federace, její ekonomiky a posouzení její závislosti na ropě. Rusko bývá často uváděno jako příklad země trpící na prokletí přírodních zdrojů, protože její nerostné bohatství tvoří významnou část exportů a příjmů země. Práce se nejprve zaměří na faktory určující současný stav ruské ekonomiky. Přítomnost projevů holandské nemoci v ruské ekonomice bude zjišťován pomocí aplikace vektorového modelu korekce chyb na reálném směnném kurzu země. Práce bude rovněž obsahovat analýzu ruského institucionálního prostředí na projevy dalších symptomů teorie prokletí zdrojů. Analýza posledního federálního rozpočtu bude provedena za účelem posouzení udržitelnosti ruských veřejných financí. Práce je zakončena diskusi výsledků a možnostmi dalšího rozvoje ruského hospodářství.
|
|
|
Strukturální změny v ekonomice Spojených států mexických
Matzek, Jan ; Sejkora, Jiří (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Cílem této práce je identifikovat a zhodnotit strukturální změny v ekonomice Spojených států Mexických v období od roku 1940 do současnosti. Analýza dat je zaměřena na sledování trendů v kontextu Lewisova modelu duální ekonomiky, Kaldorova zákona holandské nemoci a prokletí přírodních zdrojů. Práce užitím regresní analýzy pro případ Mexika potvrzuje platnost Kaldorova zákona o vztahu zpracovatelského průmyslu a růstu ekonomiky. V textu dále byly odhaleny trendy vykazované mexickou ekonomikou konzistentní s Lewisovým modelem a dále identifikovány příčiny a holandské nemoci v Mexiku a její negativní dopad na konkurenceschopnost netěžebních sektorů ekonomiky Mexika.
|
|
|
Výskyt holandské nemoci v ekonomice Ázerbájdžánu
Valiyev, Asim ; Sejkora, Jiří (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výskyt holansdké nemoci v ekonomice Ázerbájdžánu. Podstata práce spočívá ve zjištění, zda ázerbájdžánská ekonomika vykazuje projevy holandské nemoci, a případně nastínit opatření zmírňující negativní důsledky jejího působení. Práce se zaměřuje na příznaky holandské nemoci, které jsou apreciace měny, pomalejší tempo růstu výrobního sektoru, rychlejší tempo růstu odvětví služeb a vyšší mzdy. Největší část je věnována vyhodnocení zda výše uvedené příznaky mají přímou souvislost s extrémní závislostí ázerbájdžánské ekonomiky na vývozu nerostného bohatství.
|
|
|
Is Russia sick with Dutch Disease?
Abdullaeva, Nadiia ; Máslo, Lukáš (vedoucí práce) ; Prokop, Jaromír (oponent)
The aim of this work is to prove a hypothesis whether Russia is sick with Dutch disease or not. In the theoretical part, the author expounds the model of Dutch disease by Corden, Neary (1982) and places the phenomenon into a historical perspective. Further on, the author identifies four main symptoms of the Dutch disease, i. e. an increasing dependence of a country on the export of natural resources, appreciation of the real exchange rate, a decline of the manufacturing sector and a growth of the service sector and, finally, an overall wage growth. In the empirical part, the author tests the presence of the particular symptoms of the Dutch disease in the Russian economy on the data set for the years 1998-2015, drawing upon the research of Oomes, Kalcheva (2007) and extending it by adding the symptom of increasing dependence of a country on the export of natural resources (the 1st symptom) and by prolonging the time series until 2015. The author presents her own multiple regression model with the dependent variable of real effective exchange rate and independent variables interest rate, oil prices and government expenditures, proving a positive correlation of 83% between the real effective exchange rate and oil price. Next, the author proves that the service sector and the natural resource sector increased their respective shares of the GDP in the economy by 6 and 5 percentage points between 2000-2015, while the manufacturing sector decreased almost by the 9 percentage points. By this, the author supports the assumption about the ongoing indirect deindustrialization process and, in effect, supports her assumption about the presence of the third symptom.
|
|
|
Freeing The Resource Curse; The Economics of Natural Resource and Black Gold in sub-Saharan Africa
Quarshie, Gregory ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Babin, Adrian (oponent)
It is gradually becoming common knowledge that, natural resources have not been able to make positive impact on economic growth of countries. In that, countries rich in natural resources grow at a slower pace than the resource-poor countries. This occurrence is one of the reasons behind many defections and militant groups against state authority in many resource-rich countries, especially those in sub-Saharan Africa. Using panel data from 1980 to 2010 on 34 sub- Saharan African countries, this paper examines whether institutionalised authority, which is a proxy for state authority, can change the negative relationship between natural resources and economic growth. The key finding is that, institutionalised authority can alter the negative relationship that exists between natural resources and economic growth. JEL Classification C33, O43, Q28, Q33, Q43, Keywords Natural Resources, Economic growth, Institutionalised Authority, Dutch Disease, sub-Saharan Africa
|
|
|
Dutch disease in Russia
Havelka, Robert ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Kukačka, Jiří (oponent)
Robert Havelka Holandská nemoc v Rusku Abstrakt Holandská nemoc nabízí formální vysvětlení jevu známého jako "Prokletí přírodních zdrojů". Tato práce studuje případ Ruska, které vlastní velké množství přírodních zdrojů. Ustanovit jestli je země nakažena Holandskou nemocí záleží na existenci určitých příznaků. Dlouhodobý vztah mezi cenou ropy a Ruským reálným měnovým kurzem nebyl potvrzen (1. příznak), ale úroveň mzdové hladiny v Rusku se pohybovala dle predikcí modelu Holandské nemoci (2. příznak). Statisticky signifikantní vztah byl nalezen mezi Ruským GDP, cenou ropy a objemem exportované surové nafty (3. příznak). Cena ropy má dlouhodobý pozitivní vliv na výstup průmyslového sektoru (4. příznak), což implikuje značnou závislost Ruské ekonomiky na ceně ropy. Poslední vztah je v přímém rozporu s předpovědí našeho modelu, ale pravděpodobně je to následek špatného rozdělení mezi ropným a průmyslovým sektorem, či mezi průmyslovým sektorem a sektorem služeb. Klasikace F30, P28, Q30 Klíčová slova Holandská nemoc, Rusko, měnový kurz E-mail autora robberth.cz@gmail.com E-mail vedoucího práce roman.horvath@gmail.com
|
|
|
Vývoj bolívijské ekonomiky v kontextu vládní politiky a zahraničního obchodu
Dudzich, Viktar ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Gevorgyan, Kristine (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou vývoje bolivijské ekonomiky během prezidentství Evo Moralesa a zejména dopady státních legislativních opatření na různé sektory ekonomiky Bolívie. V práci se zkoumá vliv historických, politických a sociálních faktorů na hospodářský rozvoj Bolívie. Jsou popsány průmysl, finanční sektor, zahraniční obchod, státní sociální politika, klíčová rizika a prognózy spojené s vývojem bolivijského hospodářství. Důraz je také kladen na propojení politiky, sociální sféry a ekonomiky.
|
|
|
Prokletí nebo požehnání: přírodní zdroje a ekonomický růst – komparace vývoje Botswany, Nigérie,Norska a Kanady na počátku 21. století
Zubíková, Adéla ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zeman, Karel (oponent)
Práce usiluje o verifikaci konceptu tzv. prokletí přírodních zdrojů na počátku nového tisíciletí. Teoretická část práce vymezuje symptomy údajného prokletí, transmisní kanály působení prokletí a kritiku tohoto konceptu. Oproti jiným studiím zabývajícím se tématem prokletí není tato práce zaměřena pouze na jeden transmisní kanál. Praktická část práce ověřuje několik hypotéz stanovených na základě porovnání mnoha příspěvků k tématu působení přírodních zdrojů. Ověřována je platnost Prebisch-Singerovy hypotézy, projevy holandské nemoci a negativní vliv na politické instituce (inklinace k autoritářství, vysoké míře korupce, růstu vládních výdajů, nízké efektivitě hospodářsko-politického rozhodování a nízkým investicím do vzdělání). Pro analýzu byly vybrány dvě africké země (Nigérie a Botswana) a dvě vyspělé (Kanada a Norsko). Součástí práce jsou hospodářsko-politická doporučení. Výsledky práce potvrzují Prebisch-Singerovu hypotézu pro vybrané komodity v dlouhodobém horizontu a některé projevy holandské nemoci na počátku nového tisíciletí. Hypotézy týkající se vlivu na politické instituce nebyly potvrzeny, jelikož se výsledky napříč zeměmi lišily. Shledána byla vysoká zranitelnost zemí vůči pohybům komoditních cen.
|
host ::
RSS.